Koncept historicky zaměřené sbírkové výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche bude rozšířen o cyklus komorních výstav nejmladší generace autorů, současných studentů či absolventů z ateliérů výtvarných škol. Kurátoři tak v novém kontextu oživí základní Tutschovu strategii, jíž bylo právě objevování a prezentace prací dosud neznámých výtvarníků. Galerie Na bidýlku II se tak stane laboratoří nových přístupů k tradičnímu médiu malby a instalace, jejichž proměny Tutsch několik desetiletí sledoval a podporoval.
Tereza Zichová se narodila v Černožicích nedaleko Hradce Králové, v současnosti žije a pracuje v Praze (v ateliéru v Libni). Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) – nejdříve v malířském ateliéru Michaela Rittsteina a poté v ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Rozměrnými plátny a přípravnými skicami autorka na výstavě V říši vypráví příběhy plné bytostí, zvířat, dekorů a barev.
Její práce se vyznačují výraznou kresbou, kterou přenáší do maleb nejrůznějších formátů. Kromě toho se věnuje i technice barevné litografie. Na začátku procesu autorčiny tvorby jsou skici a hledání ideálního motivu a kompozice. Některé z nich převádí do malých formátů, poté středních a vybrané motivy zpracovává až v dvoumetrové velikosti. Každý formát má jinou barevnost. Intenzitu barev a stylů čerpá z různých období uměleckých dějin či animovaných filmů Walta Disneyho. Výsledná díla zahrnují velké množství archetypálních motivů od bájných postav přes umění renesance, baroka až po mytické bytosti či moderní pohádkové postavy nebo hvězdy hudební branže. V autorčině příbězích se tak na kraji lesa setkávají bájný gin s červenou karkulkou, Medusa nesoucí husy či tančící Elvis po ránu. Útržky popkulturních motivů na těchto plátnech přitom neusilují o kritiku postmoderní vyprázdněnosti. V Terezině práci totiž nehrají roli symbolů odkazujících ke konzumní společnosti, ale jsou součástí vyprávění nového příběhu. Autorčinu tvorbu charakterizují: napětí mezi osobním a masově známým, zájem o symboly, barevnost a jakási teatrální inscenovanost zobrazovaného.
K výrazným prvkům obrazů umělkyně patří také dekory na látkách, ornamenty nebo vzor dlažby inspirovaný domácím prostředím. Používá širokou škálu kresebných linií – od gestické kresby po detailně propracované motivy. Tento kontrast dodává jejím dílům lehkost a čas na objevování příběhu. Zajímají ji výrazové kvality forem – linie, barevnost, obrazové vzorce –, které dokáží zprostředkovat osobní naladění a hlubší psychologické významy.
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.
