Budova hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové byla realizována mezi lety 1927–1935 podle návrhů Jana Rejchla a Václava Rejchla. Ve své době představovala jedno z nejmodernějších nádraží ve střední Evropě.
Na levý vrchol střechy bylo osazeno sousoší Světlonošů od sochaře Josefa Václava Škody. Mezi dva svalnaté mladíky s drapérií zakrývající intimní místa autor umístil symbol drah – okřídlené kolo vyjadřující pokrok, industrializaci a průmyslovou zdatnost. Můžeme se domnívat, že sousoší symbolizuje silnou a energickou mladou Československou republiku, která odvážně kráčí vstříc temným dnům i nocím, jichž se jen tak nezalekne, neboť ji doprovázejí světlonoši s pochodněmi v ruce.
