Začátkem 20. století se práce objevovala jako námět v sochařské výzdobě veřejných budov, kde byla oslavovávána coby zdroj pokroku a prosperity. Dokladem toho je i budova Národní banky československé dle návrhů architekta Jana Rejchla, která byla postavena mezi lety 1930–1932.
Její fasádu zdobí dva Škodovy reliéfy. Pásový reliéf nad hlavním vchodem zachycuje výrobu a tisk peněz. V jeho pojetí lze spatřovat odkaz na dílo sochařova učitele Otto Gutfreunda, jenž mezi lety 1921–1922 vyhotovil reliéf zachycující návrat legionářů zpět do vlasti pro Banku československých legií v Praze. Do druhého reliéfu na boční straně budovy Škoda zakomponoval Rejchlův kryptoportrét. Jde o muže v obleku s telefonním sluchátkem u ucha, kterého obklopují další dvě mužské postavy oděné do dělnických šatů – jedna třímá kosu a druhá kladivo.
