Škoda navrhl sochu i s pomníkem původně pro Masarykovo náměstí, jež bylo za protektorátu přejmenováno na náměstí Boženy Němcové. Dříve tam stál pomník Tomáše Garrigua Masaryka od Otto Gutfreunda, který ale nacistická správa nechala odstranit; osobnost národní spisovatelky chtěla patrně využít k překrytí památky prvního československého prezidenta.
Škoda ve své práci vycházel ze známého fotografického portrétu Boženy Němcové s jemným závojem na hlavě. Klenuté čelo nezapře podobu s jeho ženou Olgou, jež mu seděla modelem. Spisovatelku autor oděl do odvážných šatů, avšak její obličej je mužsky robustní a působí spíše zodpovědně než melancholicky.
Pomník z božanovského kamene Škoda dokončil již koncem roku 1941. Instalován však nebyl, a to ani po skončení války, jelikož se na své původní místo vrátila plastika „Prezidenta Osvoboditele“. Ta sice po únoru 1948 opět zmizela, ale usazení pomníku Boženy Němcové u příležitosti 130. výročí jejího narození v roce 1950 se již autor nedožil.
