Sběratelství výtvarného umění je jednou z činností, jíž moderní člověk může realizovat sám sebe. Svoje zájmy, záliby a názory na to, co je dobré, kvalitní, smysluplné či krásné propisuje do univerza rozrůstající se sbírky. Vytváření sbírky si můžeme představit jako otevřený a dynamický proces, jehož výsledek není předem znám, neboť spolu s kolekcí se také prohlubují znalosti a zkušenosti sběratele, a tím se postupně proměňuje i její budoucnost.
Dlouhodobá výstava Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche představuje celoživotní dílo znalce, sběratele a neúnavného podporovatele mladých výtvarníků Karla Tutsche (1941–2008), jenž po více než čtvrt století na vlastní náklady provozoval brněnskou galerii Na bidýlku a svou činností přispíval k propagaci českého umění v zahraničí. V Brně byly naopak díky němu k vidění práce zahraničních autorů.
Výstava je pokusem o rekonstrukci Tutschovy cesty od amatérského sběratele drobné grafiky a exlibris k uznávanému znalci a majiteli jedné z nejvýznamnějších sbírek své doby u nás. Jednotlivá umělecká díla, jež se rozhodnutím sběratele ocitla v jeho brněnském bytě, dohromady vytváří subjektivní a tím i neopakovatelnou encyklopedii českého umění od poloviny 60. let 20. století do počátku milénia. Výstavu završuje kapitola věnovaná berlínské výtvarné scéně raných nultých let, s níž galerista udržoval kontakt a která v té době zažívala svůj největší rozmach a přitahovala začínající umělce z celé Evropy.
Výstava vůbec poprvé odborně zracovává a představuje veřejnosti Tutschovu sbírku. Doprovází ji odborně recenzovaný kritický katalog s názvem Umění napříč generacemi. Sběratel a galerista Karel Tutsch (1941–2008). Výstava i zmíněná publikace jsou výsledkem podrobného dvouletého výzkumu, který přinesl nová zjištění. Umožňují hlubší poznání a porozumění vývoji umění a uměleckému provozu ve druhé polovině 20. století na českém i slovenském území. Skrze Tutschovy aktivity se dotýkají i tehdejších vazeb na zahraniční umělecké prostředí.
Sbírka Karla Tutsche byla zakoupena Galerií moderního umění v Hradci Králové (GMU) v roce 2021 a následujícího roku doplněna o soubor originálních kreseb ke katalogům vydaným galerií Na bidýlku. Online katalog téměř 1300 obrazů, kreseb, grafik, plastik, objektů, ale i neúplných součástí konceptuálních instalací, předmětů z vernisážových performancí a raritních kousků je dostupný ZDE.
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.
Vladimír Boudník, André Butzer, Roberto Cabot, Jiří David, Stanislav Diviš, Jiří Georg Dokoupil, Rudolf Fila, Michal Gabriel, Kurt Gebauer, Andrew Gilbert, Jiří Havlíček, Pavel Hayek, Aleš Hudeček, Dalibor Chatrný, Jasper Joffe, Jan Knap, Vladimír Kokolia, Vladimír Komárek, Jiří Kovanda, Alena Kučerová, Milan Kunc, Petr Kvíčala, Aleš Lamr, Kalin Lindena, Christian Macketanz, Ján Mančuška, Jiří Načeradský, Vladimír Novák, Villi / Vilém Nowak
Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Jiří Petrbok, Robert Piesen, Otto Placht, Naděžda Plíšková, Ulric Roldanus, Zdenek Rykr, Zbyněk Sekal, Markus Selg, Harold Schouten, Zbyšek Sion, Vladimír Skrepl, Otakar Slavík, Jiří Sopko, Hartmut Sörgel, Astrid Sourkova (Habima Fuchs), Jiří Sozanský, Alice Stepanek a Steven Maslin, Antonín Střížek, Tomáš Svoboda, Katarína Szanyi, Jakub Špaňhel, Max Švabinský, Jan Vaněk, Tomáš Vaněk, Thomas Winkler, Otto Zitko
Kabinet sběratele | Jiří Sopko
Expozice, jež je součástí výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche, seznamuje návštěvníka se začátky sběratelství Karla Tutsche skrze první sekci ex libris – kolekci drobné účelové grafiky, jejíž logickým pokračováním bylo rozšíření zájmu o volnou grafickou tvorbu. Kabinet sběratele postupně představí jednotlivé autory a jejich práce na papíře, které jsou nepostradatelnou součástí sbírky.
Malíř, kreslíř, ilustrátor, sochař, scénický výtvarník a pedagog Jiří Sopko (* 1942) je jedním z významných představitelů tzv. nové figurace, která se formovala na sklonku 60. let 20. století jako protiváha všudypřítomné abstraktní tvorby. Proti existenciální melancholii předcházející umělecké generace Sopko ve svých dílech staví absurdní dramata podaná s notnou dávkou ironie a v zářivých exotických barvách. Sopko krátce působil na pražské AVU jako asistent (1969–1971), po nucené pauze v době normalizace převzal vedení ateliéru Malba I (1990–2002) a později zastával funkci rektora (2002–2010).
Galerie Na bidýlku II | Lucie Bečvářová: Žuži
Koncept historicky zaměřené sbírkové výstavy bude rozšířen o cyklus komorních výstav nejmladší generace autorů, současných studentů či absolventů z ateliérů výtvarných škol. Kurátoři tak v novém kontextu oživí základní Tutschovu strategii, jíž bylo právě objevování a prezentace prací dosud neznámých výtvarníků. Galerie Na bidýlku II se tak stane laboratoří nových přístupů k tradičnímu médiu malby a instalace, jejichž proměny Tutsch několik desetiletí sledoval a podporoval.
Sochařka Lucie Bečvářová prezentuje svá díla na výstavě Žuži, v níž akcentuje téma spolupráce a aktivismu v kontextu současného umění. Autorka skrze širokou škálu výrazových prostředků reflektuje složité sociální, politické a environmentální otázky, na jejichž řešení závisí budoucnost naší společnosti, jež je stále více roztříštěná a obtížně hledá sjednocující hodnoty.
Výstava představí tvorbu umělkyně v širším kontextu ve formě upcyklovaných objektů, soch z těsta, dále i klasickou podobu sochy ve formě site specific instalace a přiblíží také význam participace mezi jednotlivci i komunitami. Bečvářová pracuje s odkazy na témata politické reprezentace, stavu umění, globální krize, vyloučených lokalit, konzumerismu, genderové nerovnosti v oblasti příležitostí a další. Současné společenské problémy nejen komentuje, ale nabízí i prostor pro konstruktivní dialog. Zároveň otevřeně zkoumá potenciál umění: jak může sloužit jako nástroj pro aktivistické změny a jak lze jeho pomocí motivovat diváky k osobní a kolektivní akci.
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
ZLEVA: Jiří Sopko, ZELENÝ BĚŽEC (1969); HLAVY (asi 1988–1991); Jiří Načeradský, NAHOŘE (1983); ŠTRAJCHPUDLÍCI (1967); BĚŽEC K. (1967); NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA (1966)
Pohled do výstavy
Detail díla Jiří Sopko, KŘIK (1976)
ZLEVA: Vladimír Kokolia, Z KRAJE POHÁDKY MÁJE (1986); Vladimír Novák, PRŮHLED (1979); POKUS (1981); Kurt Gebauer, TRPASLÍK POMNÍK (1985); STRAŠIDLA: TANCI, VZOŘI – POMNÍCI, OSTRAŽITOST, AGITSTROJ, SKALNÍ, KLECOHLAVY, ZÍTŘKŮM VSTŘÍC, SJEZDI, HOUPY – HOU (1987); BLIKAJÍCÍ HLAVA (1977–1988)
Pohled do výstavy
ZLEVA: Ivan Ouhel, POUPĚ (1983); LOM (1984); KRAJINA (1983); Vladimír Kokolia, PŘESNÍDÁVKA (1985)
ZLEVA: Jiří Kovanda, BEZ NÁZVU (1985); Michal Gabriel, PTÁK (1986); PEGAS (1987); PEGAS (1987)
Pohled do výstavy
Detail díla Jiří Georg Dokoupil, CYKLUS PRAHA 1–8
ZLEVA: Jiří David, NA RŮŽÍCH (1988); DOMOV (1988); Stanislav Diviš, TRNY (1987)
ZLEVA: Stanislav Diviš, KAŠPAŘI (PRŮVOD FUNKCIONÁŘŮ – VĚRNI ZŮSTANEME) (1985); Otto Placht, APAČ (asi 1986–1987); Michal Gabriel, TŘI PSI (1986); Jiří Kovanda, BEZ NÁZVU (1986); Antonín Střížek, KŘESLO (1990); PÁV (1988)
Detail díla Michal Gabriel, TŘI PSI (1986)
Jiří Kovanda, MILOSTNÁ LYRIKA (1988)
ZPRAVA: Jiří Kovanda, KRUTÁ HISTORIE (1987); BEZ NÁZVU (1985); Antonín Střížek, PERLY (1991); Michal Gabriel, Z PRALESA (1987–1988); Antonín Střížek, SOVA (1989)
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
ZLEVA: Jiří David, Z CYKLU SKRYTÉ PODOBY (1992); Z CYKLU RUCE NAD UMĚNÍM (1998); Ján Mančuška, BEZ NÁZVU I–V (2000); MODRÝ OVÁL (1998); MODRÝ SEKTOR (1998)
SHORA: Tomáš Vaněk, BEZ NÁZVU (PARTICIP Č. 6) I–V (1999); PARTICIP Č. 7 (2024)
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
ZLEVA: Tomáš Svoboda, NOČNÍ ULICE (2000); Vladimír Skrepl, BEZ NÁZVU I–II (2002 a 2024); BEZ NÁZVU (2002)
ZLEVA: Harold Schouten, MALOVÁNO NA VODĚ 5 (1992); MALOVÁNO NA VODĚ I–III (1992); Christian Macketanz, SPÁNEK A PROMĚNY I–IV, ZÁTIŠÍ (1994 a 1995); Milan Kunc, ZÁTIŠÍ I–III (1994); Jan Knap, ZATIŠÍ I–II (1995); Otto Zitko, BEZ NÁZVU I-II (1993); Christian Macketanz, MARTIN V LESE (2000)
Pohled do výstavy
SHORA: Katarína Szanyi, POD PŘIKRÝVKOU (2002); KOUZLO (1999)
Pohled do výstavy
ZLEVA: Astrid Sourkova / Habima Fuchs, BUDETE NÁM MUSET DŮVĚŘOVAT I (asi 2003); BEZ NÁZVU (DIE GROSSE ZEIT DER MIMOSE / VELKÁ DOBA MIMÓZY) (asi 2005); SOUSEDŮV PES SNĚDL DORT (2004)
Markus Selg, TORTOUR (2004)
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
