Jak spolu souvisejí životní osudy umělkyně a životní peripetie jejího díla? Jak se umění prolíná s mezilidskými vztahy? Nakolik gender ovlivňuje „kariéru“ umělkyně, ale i osud jejího díla? Proč pořád věříme v romantický mýtus génia, jehož jedinečné dílo nutně pramení z existenciální krize a utrpení? Jaký dopad má tento mýtus na vzájemné vztahy v kulturním poli a společenské podmínky, tedy podloží, ze kterého vyrůstá každá umělecká tvorba? Jakou roli při vzniku podobných hrdinských mýtů hrají média? To jsou některé ze zásadních otázek, které si klade výstava Adély Babanové Promluvme si o Evě.
Představuje dílo autorky, jež se dlouhodobě zabývá pohyblivým obrazem, v oblasti na pomezí filmu a současného umění. Patří mezi klíčové představitelky jak současného umění, tak českého experimentálního filmu. Výstava situovaná v prostoru Černé kostky prezentuje videoinstalaci Zurich z roku 2008, jež v roce 2021 obohatila sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové.
Při vzniku videoinstalace Zurich se Adéla Babanová inspirovala rozhovorem z roku 1973 otištěným v časopise Artforum, který vedla americká kurátorka a kritička Lucy R. Lippard s manželským párem umělců Robertem Smithsonem a Nancy Holt.
Adéla Babanová (*1980) je česká umělkyně, která pracuje s pohyblivým obrazem, filmem a videoinstalací. V roce 2006 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze. Umělkyně se stala finalistkou několika ocenění, například Ceny Jindřicha Chalupeckého (2012), Ceny 333 Národní galerie v Praze (2011) nebo německé ceny Dorothea von Stetten Kunstpreis (2014). Samostatně vystavovala mimo jiné v Galerii hlavního města Prahy (Návrat do Adriaportu, 2014), či ve slovenské galerii Zahorian & Van Espen (Neptun. Adéla Babanová & Hosté, 2019). Z mnoha skupinových výstav lze uvést například The Travellers (Kumu Art Museum, Tallin, Estonsko a Zachęta, National Gallery, Varšava, Polsko, 2017), No Art Today? (2022, Galerie hlavního města Prahy, 2022), Shifted Realities (Galerie Rudolfinum, Praha, 2023). Babanová se také zúčastnila mnoha filmových festivalů, například MFF Karlovy Vary; MFDF Jihlava; MFF Febiofest, Praha; nebo festivalu LOOP Barcelona. Babanová se věnuje především krátkým hraným filmům, pohybujícím se na pomezí videoartu a filmu, přičemž spolupracuje se svým bratrem Džianem Babanem, který je autorem téměř všech scénářů a hudby. Její filmy často vycházejí ze skutečných kontroverzních nebo tajemných událostí z nedávné československé historie. Umělkyně ve svých dílech využívá archivní záběry, které manipuluje a přetváří ve zcela nový příběh. Snímky odkazují na ideologie a dezinformace, přepisování historie a politiku paměti. Tvorba Adély Babanové je zastoupena ve sbírkách FRAC Normandie, Galerie hlavního města Prahy, Galerie moderního umění v Hradci Králové a v soukromých uměleckých sbírkách. Žije v Praze.
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.
