Dalším předmětem výzkumu bylo v roce 2021 dílo Milana Langera (1944–2017), významného multimediálního a vizuálního umělce spjatého s regionem východních Čech. Výsledkem bádání je odborná publikace, jež představuje vůbec první monografii tohoto autora, který nejenže obohatil kulturní dění ve svém regionu, ale ovlivnil i tvorbu nastupujících generací.
Jeho život i dílo jsou úzce spjaty s prostředím Hradce Králové, avšak Langerova orientace v širším uměleckém světě a charakter jeho díla přesahuje toto vymezení. Přesto autorova tvorba dosud nebyla plně doceněna a zmapována v předloženém rozsahu. Autoři textů recenzované kolektivní monografie vycházeli z utříděného a shromážděného Langerova díla a dokumentace architektky Andrey Benešové a historičky umění Martiny Vítkové. Dále byly pro výzkum využity další nové materiály ze soukromých archivů (Jindřich Max Pavlíček, Petr Vyšohlíd, Zdeněk Merta, Lucie Stránská, Miroslav Podhrázský ad.) či archivů státních institucí (např. Moravská galerie v Brně). Při práci na publikaci její autoři čerpali poznatky ze zmíněných primárních i sekundárních zdrojů, další cenné prameny byly během realizace objeveny v archivech umělcových bývalých spolupracovníků (mj. Václav Tesner, Eduard Kaplan, Jaroslav Richtr) i pomocí metody orální historie. Metodou syntézy se podařilo představit různé autorovy přístupy k tvorbě a jeho jednotlivá tvůrčí období. Jelikož je Langerovo dílo tak rozsáhlé a výzkum prezentuje na omezeném formátu publikace přehled větší části umělcovy tvorby, bude jistě třeba věnovat se dalšímu bádání a zhodnocení díla Milana Langera i v budoucnosti.
Výsledná publikace obohatila obor možností rozšířit dosavadní pohled českých dějin umění na dané období, zejména nově nahlédnout prostor akčního umění 60.–80. let minulého století v České republice, jehož byl Langer (doposud pozapomenutou) součástí. Kniha představuje také jeho vizuální díla (grafiky, sítotisky doplněné kresbou), která ve své analýze historik umění Petr Vaňous zasadil do kontextu evropského umění, neboť je považuje za souměřitelná a svými principy se blížící dobové tvorbě předních umělců seskupených v rámci programu „kapitalistického realismu“. Ve výsledném výstupu výzkumu jsou zahrnuty i další aspekty autorovy tvorby, například jeho působení v oblasti hudby či literatury. Monografie tedy přispěla k širšímu uchopení díla Milana Langera a vymanila jej ze škatulky „regionálního umělce, pop-artisty“, kam byl dosud částí odborné i širší veřejnosti situován. Během výzkumné práce se podařilo také nově nastínit a lépe vykreslit nepříliš známé kulturní dění a projevy výtvarného umění ve východočeském regionu. Publikaci odborně recenzoval doc. PhDr. Petr Rezek, svými texty přispěli odborníci na dané oblasti autorova díla: Martina Vítková, Petr Vaňous, Lenka Dolanová, Alexander Peroutka, Petr Ferenc, Radim Kopáč, Michal Tošner, Jiří Ptáček ad. Na publikaci, která vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, se editorsky podíleli: Eva Pražanová, František Zachoval, Judita Kožíšková.
