Sbírka pohyblivého obrazu vznikla v roce 2019 jako reakce na absenci ucelené sbírky děl tohoto druhu vizuálního umění v České republice. Pohyblivý obraz zahrnuje rozličné interdisciplinární přístupy, jako je experimentální film, videoart, videoinstalace, diaprojektorové instalace, filmové eseje a dokumentace performancí. Sbírka reflektuje vývoj tohoto druhu vizuální tvorby od experimentálních tendencí 60. let 20. století do současnosti. Její podstatou je smysluplnější porozumění proměnám a uvažování o pohyblivém obrazu v širších myšlenkových rámcích a zhodnocení jeho souvislostí v prostředí střední a východní Evropy, neboť dějiny českého pohyblivého obrazu nemohou být nahlíženy izolovaně. Současně sleduje vývoj a vzájemné ovlivňování jednotlivých výše vymezených médií, tedy starších a novějších technologií pohyblivého obrazu.
Jádro sbírky představují díla umělců a umělkyň z českého a slovenského prostředí, dále je kladen důraz na práce z Maďarska, Polska i pobaltských a balkánských států. Je zde zastoupena například tvorba Miloše Šejna (Psychodrama, Současnost, Rokle, G/SOL), Martina Zeta (Laciné sochy), Marka Thera (Kim; Pick a Wedgie), Zbyňka Baladrána (Modely vesmíru), Daniela Pitína (Večeře s Malevičem), Filipa Ceneka (Wonky Cinema), Michala Kindernaye (Ztěžklé nebe, Ječná, Staropramenná, Národní, Myslíkova) nebo Marie Lukáčové (Skuzomeetzach, Moréna Rex, Siréna).
Sbírka shromažďuje původní fyzické nosiče, celkové soubory a instalace, které jsou převáděny do digitální podoby. Vzniká tak databáze s náhledy jednotlivých děl pro studijní a badatelské potřeby. S ustavením sbírky byl zřízen také samostatný výstavní prostor GMU nazvaný Černá kostka sloužící k prezentaci akvizic.
V časopisu Prostor Zlín 1/2022 vyšel článek o sbírce pohyblivého obrazu od Františka Zachovala.