Soubor sochařských děl Příběh utrpení a nadějí člověka se nachází na loukách u Stanovic a Žirče, nedaleko Kuksu.
Někdejší záměr hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738) a žirečských jezuitů vytvořit ve volné krajině mezi Žirčí a Kuksem křížovou cestu jako duchovní dominantu tamní krajiny inspiroval členy občanského sdružení Královédvorští betlémáři k obnovení této myšlenky.
V roce 2004 se záměru na vytvoření novodobé křížové cesty ujal prof. Vladimír Preclík, který ke spolupráci přizval další české sochaře, aby společně vytvořili soubor 15 „zastavení“ Příběhu utrpení a nadějí člověka. Současní umělci tak ztvárnili tradiční, v minulosti mnohokrát zobrazené náměty s invencí a uměleckou i lidskou zkušeností člověka počátku 21. století.
Soubor sochařských děl ve volné přírodě vznikal postupně v letech 2005–2008 s podporou Královéhradeckého kraje. Veřejnosti byl zpřístupněn 4. října 2008.
Abyste mohli sochy pořádně poznat a probádat, vytiskněte si s sebou na výlet naše pracovní listy, které vás křížovou cestou provedou, do batohu už pak přibalte jen obyčejnou tužku.
Daniel Klose (*1973) ZVĚSTOVÁNÍ, 2005, pískovec, výška 365 cm. Tři andělské postavy uvádějí Křížovou cestu 21. století, čekají, až se budou moci rozlétnout, aby světu zvěstovali novinu.
Stanislav Hanzík (*1931) ROUŠKA VERONIKY, 2005, pískovec, výška 308 cm. Kristova tvář v hlubokém kamenném reliéfu upomíná na Veroničino milosrdenství a soucit.
Vojtěch Adamec (1933–2011) ZÁZRAK NANEBEVSTOUPENÍ, 2006, pískovec, výška 265 cm. Zázrakem Nanebevstoupení Ježíš ukazuje cestu vzhůru a zároveň zůstává mezi námi.
Ellen Jilemnická (*1946) TRNOVÁ KORUNA, 2006, pískovec, výška 300 cm. Díky zjednodušenému kubizujícímu tvarosloví trnová koruna nešokuje, ale vzbuzuje soucit s vysmívanými.
Vladimír Preclík (1929–2008) KATEDRÁLA PROSBY, 2008, pískovec, výška 385 cm. Sepjaté ruce působí jako architektonické dílo, upomínají na klenby gotických katedrál, směrují pohled k nebesům.
Jan Koblasa (1932–2017) SVATÁ RODINA, 2005, pískovec, výška 152 cm. Jediný pevný celek představuje chlapce sedícího na klíně rodičům. Ruce má rozpažené, jako by je chtěl obejmout. Zezadu stylizovaný reliéf Božího hrobu.
Ivan Jilemnický (1944–2012) SVĚTLO V TEMNOTÁCH, 2005, pískovec, výška 356 cm. Úzkou štěrbinou mezi masivními kamennými bloky vstupuje světlo kříže.
Jan Hendrych (*1936) VYKOUPENÍ, 2008, pískovec, výška 89 cm, výška soklu 300 cm. Tři hlavy na masivním kanelovaném dříku, které snad vyhlížejí svoje vysvobození z vězení.
Václav Fiala (*1955) SLZA (Slza radosti a utrpení), 2008, pískovec, výška 270 cm. Tradiční symboly radosti, smutku a lásky spojené v jedinou plastiku ztvárněnou jednoduchým tvaroslovím.
Marius Kotrba (1959–2011) PIETA, 2008, pískovec, výška 237 cm. Prastarý námět výtvarného umění je vyjádřen klasickým vyobrazením ve stylizované formě.
Čestmír Mudruňka (*1935) KRAJINA KŘÍŽE, 2006, pískovec, výška 231 cm. Dílo na pomezí sochařství a architektury vypovídá o osobním údělu člověka. Zároveň je poctou pietním náhrobním kamenům památníku v Ležákách.
Michal Šarše (*1956) HLEDAČ, nedatováno, pískovec, dřevo, kov, výška 104 cm. Silně primitizovaná sedící postava snad vnímá vyšší poselství. Její hieratičnost evokuje Syna člověka na trůnu.
Jiří Marek (*1972) LÁSKY BOLEST, nedatováno, pískovec, výška 400 cm. Setkání tří postav – Ježíše Krista, jeho matky Marie a Marie Magdaleny – v jediném kříži.
Jaromíra Němcová (*1959) BRÁNA NADĚJE, 2007, pískovec, výška 300 cm. Bránu tvoří o sebe se opírající postavy, průhled láká do krajiny i nebe. Evokuje Zlatou bránu jeruzalémskou.
Jiří Kačer (*1952) OBELISK, 2007, pískovec, výška 497 cm. Symbol pevnosti, stálosti i jistoty zde otevírá výhled do krajiny horního Labe. Drobný reliéf ve formě pravidelného ornamentu akcentuje přirozenost pískovce.
