Galerie moderního umění v Hradci Králové prezentuje ve výstavním prostoru Bílá kostka nejnovější práci Terezy Severové (*1979) – trojkanálovou videoprojekci Strom uprostřed krajiny (2021) –, v níž autorka uzavírá dlouhodobě sledované téma stromu jako signifikantního prvku české krajiny naplněného nejen environmentálními, ale i symbolickými a politickými významy. Severová se ve své tvorbě zaměřuje především na fotografii, pohyblivý obraz a možnosti jejich digitální manipulace. Prostřednictvím těchto dvou médií prověřuje význam tradičních společenských hodnot, jako je svoboda a demokracie, proměnu jejich vnímání, obsahové vyprázdnění, ale i možnou aktualizaci v čase. V poslední době se nadto její pozornost stále více stáčí ke vztahu člověka a krajiny, zejména té postindustriální, kterou jsme si do jisté míry navykli vnímat jako zprostředkovaný obraz, do nějž nemáme ze své pozice možnost zasáhnout. Krajina jako projekční plocha (ne)realizovaných vizí, tužeb, kolektivních i osobních rituálů či možného tvůrčího gesta se tak stává místem setkání a nečekaně vrstevnatého dialogu autorky s generačně vzdálenými, ale v určitých aspektech tvorby překvapivě blízkými osobnostmi – Ivanem Kafkou (*1952) a Daliborem Chatrným (1925–2012).
Pro výstavu v dialogu byly zapůjčeny soubory fotografií Ivana Kafky Z povídky o vlání I., II. (1976) a Pro soukromou maxipotřebu (1979) ze sbírek Moravské galerie v Brně dokumentující autorovy první realizace v krajině uskutečněné v druhé polovině 70. let a šestice černobílých manipulovaných fotografií Dalibora Chatrného (Manipulované fotografie I.–VI.) z let 1978–1985 ze sbírek Galerie Klatovy / Klenová.